Právě jsem se dostal nezávisle na sobě ke dvě zásadním údajům o tom, jak Fialova drahota a ignorování problémů vlastních občanů dopadají na české domácnosti. Obě vyhodnocuji jako už zcela nepřeslechnutelné hřmění a první zatím ještě celkem mírné závany větru, který to hřmění uvádí, ale už víří prach!!!
Fialo, už hřmí a zvedá se vítr!
Zdroj obrázka:
Připomínka k Benešovi: Češi NIKDY neměli zájem o Podkarpatskou Rus a po válce jsme dokonce přišli o jihovýchod Slovenska. Za 1. republiky jsme při bojích s Poláky bobyi území, které nám ale mocnostinařídili předat Polsku a tzv. „Český“ Těšín jsme dostali jen proto, že tam bylo nádraží na trati na Slovensko. Jiná část trati na severu Moravy ale stále vede přes Polsko.
Ještě jsem se zapomněl zmínit o tom, že příchod sv. Cyrila a Metoděje je slaven pravoslavnými věřícími ke dni 24. květnu a slaví se každoročně na slovanském hradišti v Mikulčicích.
Dovolím si Vás i pana Macka trochu poopravit. Země moravskoslezská za 1. čsl. republiky byla ve skutečnosti českým protektorátem Měla zemského prezidenta, který ale byl PODŘÍZENÝM ministru vnitra v Praze, tedy ve skutečnosti nějakému pražskému ministerskému úředníkovi a Moravané od vzniku ČSR v roce 1918 prakticky o sobě nemohli rozhodovat stejně tak, jako ani Slováci. Co se týká spisovné češtiny, pak ta je ve skutečnosti zmršenou moravštinou.O panu Šemberovi řeč byla. Dnešní praxe: na Moravě je pěsť, dvě jsou pěsti. V Česku je pěst, dv jsou ale kupodivu také pěsti, ne pěsty. Rozkazovací způsob sedni si!, sednite si!je v Česku sedni si!, sedněte si!, když by v jednotném čísle mělo být sedně si!A tak bysme mohli pokračovat dále.