Správy

Další balík sankcí vůči Rusku kvůli jeho útoku na Ukrajinu oznámily Spojené státy. Nové postihy míří na ruský technologický sektor včetně největšího ruského výrobce polovodičů firmy Mikron. Cílem nových opatření je podle amerického ministerstva financí mimo jiné zamezit možnému obcházení již existujících amerických sankcí. Ze svých strategických rezerv budou USA nově uvolňovat jeden milion barelů ropy denně, reagují tak na vzrůstající ceny pohonných hmot v zemi, které ovlivňuje i válka na Ukrajině.

Podľa lotyšského parlamentu bude vyobrazenie tohto písmena s úmyslom obhajovať vojenskú agresiu a vojnové zločiny potrestané pokutou vo výške až 360 eur pre individuálne osoby a 2900 eur pre firmy. Táto nová legislatíva sa pritom neskôr bude vzťahovať aj na písmeno V, ktoré ruské ministerstvo obrany taktiež používa v spojitosti s vojnou.

opularita ruského prezidenta Vladimira Putina medzi obyvateľmi Ruska stúpla od začiatku vojenskej invázie na Ukrajinu. Putinovo konanie schvaľuje vyše 80 percent Rusov. Vyplýva to z prieskumu verejnej mienky nezávislého Analytického centra Jurija Levadu, známeho aj ako Centrum Levada.

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek podepsal dekret, podle kterého musejí zahraniční kupci od pátku platit za ruský plyn v rublech, a to přes účty v ruských bankách. Podle listu Kommersant zároveň ruský energetický gigant Gazprom zvažuje možnost zastavení dodávek zemního plynu do „nikoli přátelských“ zemí a vyhodnocuje možné důsledky. Německo v očekávání problémů s dodávkami suroviny ve středu vyhlásilo kvůli hrozbě omezení dodávek stupeň včasného varování, což je první ze tří varovných stupňů. Česko k podobnému kroku zatím nepřistoupilo.

ruzínska vláda vo štvrtok odsúdila plány tamojšieho separatistického regiónu Južné Osetsko na usporiadanie referenda o pripojení k Rusku. Takéto hlasovanie by bolo podľa nej nelegitímne, keďže Južné Osetsko okupujú ruské sily.

Ruský energetický gigant Gazprom zvažuje možnost zastavení dodávek zemního plynu do „nikoli přátelských“ zemí a vyhodnocuje možné důsledky. Informoval o tom list Kommersant s odvoláním na nejmenované zdroje. Německo v očekávání problémů s dodávkami suroviny ve středu vyhlásilo kvůli hrozbě omezení dodávek stupeň včasného varování, což je první ze tří varovných stupňů. Česko k podobnému kroku zatím nepřistoupilo.

Vodca doneckých povstalcov Denis Pušilin zasa v stredu povedal, že pod dohľadom Ruska je „približne 55–60 percent“ územia uvedeného regiónu.

Slovensko nakúpi od Fínska 76 bojových obrnených vozidiel (BOV) 8×8. Celková cena za zákazku vrátane vozidiel infraštruktúry a munície je 447 miliónov eur. 

Za jeho odvolanie bolo len 46 poslancov zo 102 prítomných. Proti hlasovalo 51 poslancov.

Ukrajinskí predstavitelia tvrdia, že mierové rokovania priniesli určité pozitívne vyhliadky. Zároveň však deklarovali, že si počkajú na to, čo budú v praxi znamenať tvrdenia Ruska.

Prezident Južného Osetska Anatolij Bibilov v stredu v ruskej štátnej televízii vyhlásil, že na takýto krok bude potrebné referendum. Jeho zorganizovanie by podľa jeho vyjadrenia nebolo „až také ťažké“. „Som presvedčený o tom, že zjednotenie s Ruskom je naším strategickým cieľom,“ dodal juhoosetský líder.

Čečenský vodca takto reagoval na slová vedúceho ruskej vyjednávacej delegácie, ktorý po utorkových rokovaniach v Istanbule povedal, že Moskva podnikne kroky na deeskaláciu konfliktu.

Moskva tiež požiadala ukrajinskú armádu, aby zabezpečila bezpečnosť autobusových konvojov v určenom koridore.