Hodina Vlka 182 (repríza)

Hodina Vlka 182 (repríza)

repríza relácie

0:00 - 3:30 (04.10.2020)

hostiteľ : Vlk – zakladateľ portálu Vlkovobloguje, moderuje: Boris Koroni


5 let Hodiny vlka na Slobodném vysielači

Tradiční schéma  páteční Kosy  je nastaveno stabilně – hlavní článek a pokud není právě  3. pátek v měsíci,  tak  i  upoutávka  na na relaci Hodina vlka na  Slobodném vysielači.Dnes sice  není onen pravidelný  pátek, kdy  na  SVSK přepouštím prostor  docentu  Marmanovi a  jeho pravidelnému pořadu o politických mimovládkách,  ale přesto Kosa vydá, pokud se nestane něco naprosto mimořádného, jediný   příspěvek.

Předsevzal jsem si, že  bude  jak sdělným textem, tak onou tradiční upoutávkou zároveň!

Je k tomu zcela mimořádný důvod. Úplně první Hodina  vlka na Slobodném vysielači šla  do internetového éteru  23.09.2015!  Tedy před  5-ti roky. Její poslechovost  z  archivu  činila tehdy 727 kliků. Zpravidla stejně tolik jich bývá i na  druhém, záložním archivu na YouTube.

Ale nechme  zatím čísel,ještě na  ně  dojde.

Dobře  se na  tu první relaci pamatuji. Nebyl už jsem na  Slobodném vysielači úplným nováčkem, Borísek, pardon tehdy pan Boris Koroni mne kontaktoval už o pár  měsíců dříve, jestli bych nechtěl k nim do rádia, že  četl nějaké věci na Kose  a že by  se hodil zkusit si popovídat o mezinárodní politice. Tenkrát jednorázově. Jako hokus pokus.

Nebudu zapírat, obavy velké ,jak to dopadne obecně  při délce pořadu 2 hodiny mi unikalo o čem asi tak si těch 120 minut budeme povídat. Znám svoje limity  různého druhu, výrazové řečové, věkové, reakční  a  spoust dalších.

Když to napíši na plná  ústa – bál jsem se. Ztrapnění! Dopadlo to nakonec nad očekávání a z jedné náhodné relace  se  jichvyklubalo víxce, až přišla nabídka na pravidelný pořad  – Hodinu vlka.

Něco jiného je  v klidu a nerušeně  psát a nebo jít do živé relace, kde co z úst vypustíte, to už neopravíte a nevezmete a navíc  když jde o kontaktní pořad, kde  vás okamžitě konfrontují posluchači . Svými maily a především telefonickými vstupy. Především ti, co s vámi nesouhlasí.

V tomto bodu zase jednou musím podlehnout svému zlozvyku – odbočím. Tuhle  mi jakýsi velemyslitel napsal,  že Kosa je  cosi jako kázání a na to, že on není zvědav, když tam není možná diskuse.  A že prý se jí bojím  diskuse…

Jen jsem se  hlasitě zasmál, tak já se bojím  oponentury? Jistě!  A pak ještě  Jježibaby, lochnesky, sněhové bouře  v létě  a fonů.  Celý  svůj  život si nesu určité stigma hodně  zbytečně konfrontačního jedince… Za  což jsem v minulosti leckdy zaplatil dost velkou daň. Kdybych uměl držet pusu a krok  ve správný okamžik.. ale nebudu  vás  zatěžovat svým osobním coby kdyby…

No nic, pojďme k onomu 5-ti letému výročí   Hodiny vlka  na Slobodném vysielači.  Po počátečním zavádění  a oťukávání ze  strany posluchačů ve smyslu – má vůbec cenu s vlkem zabíjet  páteční večer,  se  HV  stala pevnou a  sebestředně prohlásím, že  nyní už neodmyslitelnou součástí vysílacího schematu rádia. A někdy ,nejpozději od  druhého roku vysílání se usídlila  vždycky mezi prvními třemi  nejposlouchanějšími pořady Vysielača. Alespoň podle  čísel návštěv  v bou archivech.Však také vrcholně  dosahovala  až  45 000 kliků do řádného archivu a nějakých 35 000 do toho na  YouTube na  jednotlivý pořad. To bylo.

Současná čísla jsou skromnější, ale i tak velmi slušná. Ale  ještě více mne těší stabilní posluchačský kmen.  Nejde o nějakou množinu stejně myslících. Ani náhodou. Navíc  – nestojím o ni. Mým cílem není kázat,nýbrž předkládat názory k diskusi.  Ale vždycky uvádím jak a na základě  čeho se utvořily  a proč je mám za  správné.  Stejně jako na Kose. Železné pravidlo. Posluchači sis nimi mohou udělat to chtějí, přijmout, dmítnout, přemýšlet o nich.

A ještě jedna naprostá paralela  s Kosou  – důsledně používám jednotný metr. Na  ty, s kterými nebo s kterým nesouhlasím, tak i na ty  či na to s čímž  souzním. A úzkostlivě se tohoto modelu  držím celých 5 let a neopustím ho dokud budu vysílat na  SVSK  a psát Kosu.

Není to vůbec populární metoda. Tohle  už mám tisíckrát vyzkoušené.  Popularita se získává jinak  – dej či aspoň slib voličům/čtenářům, co většinově  chtějí a máš  co potřebuješ – hlasy ve  volbách, vysokou čtenost či poslechovost! Tuhle rovnice je pro  mne dávno vyřešena. Podbízet se nikomu  nehodlám a jsem připraven nést důsledky.

V případě Kosy a jejího vydávání je to jasné a  snadné – případná  čtenářská sankce  padne jen na mne. Čísla blogu zajímají jen mou maličkost a také se týkají jen a pouze mé ješitnosti.Nikoho dalšího. A především -nemají žádný finanční dopad.  Mou investicí je můj volný čas, mnoho volného času a práce zdarma. Pro čtenáře. A jestliže  ten dostává něco zdarma měl by mít  tolik slušnosti, či řekněme pokory,  že  vezme  blog jak je ,včetně pravidel. Nelíbí li se mu,má snadnou volbu. Nikomu nic nedlužím,tudíž mi do Kosy nikdo nemá nárok povídat.

U Slobodného vysielača je to jinak. Úplně jinak. Nepaří mi. A  má svoje pravidelné  náklady, na něž musí mít finanční  krytí. Jeho jediným zdrojem jsou příspěvky posluchačů. A to nelze pominout  – člověk,chtě nechtě  začne  myslet jinak – mám tohle  říci či už je to za  čárou? Kolik lidí naštvu a to tak,  že s SVSK skončí? Získám tím za ně  nové? Slobodný vysielač  je velmi rozsáhlá pavučina  klidně  se může  stát , že přílišným napnutím jednoho vlákna  s e celá roztrhne. A  to bych hrozně nerad.  Je to úžasný projekt. Mnohotvarý, kromobyčej pestrý. Nikdo nemá právo jej  sebeméně ohrozit! A v informačním prostoru je nezastupitelný. Neexistuje k němu relevantní varianta. Mockrát jsme všichni slyšeli od  těch jedině  správných, s monopolem na  jedinou přípustnou pravdu, jak jim leží na  srdci občanská společnost.  Znáte nějaký větší, lepší a přínosnější  projekt SKUTEČNÉ občanské společnosti – projekt vzniklý odspodu, nefinancovaný  ani ze  státního ani z prostředků nějakého zbohatlického donátora s  kdoví jakými úmysly, nýbrž  tím, že  se  na něj každý měsíc znovu a znovu vysbírávají  obyčejní občané, často mající sami hluboko do kapsy?  Už mockrát  mne pokoušelo doporučit Borískovi, aby  pro Vysielač převzal logo z našeho Národního divadla  – Národ  sobě, ale vždycky od  toho rozumně opustil, ačkoliv  by nikdo  nemohl nic  namítnout. Zde je to skutečně  o nás  malých bezvýznamných lidech  a sobě!

Chápu , že  to držitelům klíčů a  jejich poskokům a  hlásným troubám všeho druhu  vadí!  Protože nad  tím nedrží kuratelu a dozor! Přesně  tohle  reprezentuje  ten jejich údajný  boj proti fake  news  – nekontrolují to, nefiltrují , co smíte a nesmíte  vědět!  Tenhle  formát a jeho udržení při životě má přednost před  vším ostatním. Proto často váhám, kam až mohu v Hodině  vlka  či Trikoloře  zajít.

Vracím se k těm číslům poslechovosti Hodiny  vlka.  Nesleduji je, určitě ne primárně kvůli své ješitnosti. Nýbrž kvůli  normativnímu přehledu  o tom, jestli Hodina  vlka je pro posluchače  SVSK  pořád  tou TOP story, či jestli  už se začala  propad  do zájmové anorexie. A také , každodenně hlídám tzv. Borískův  finanční tachometr. Tedy  denní ukazatel došlých finančních příspěvků na provoz  radia.  Nejen abych věděl, že Borísek s Peterem Kršiakem mají pokrytý příští měsíc vysílání, ale proto,  že jim v jejich úsilí držet  tuhle  vlajkovou loď  neváhám  říci – české i slovenské alternativy    – neškodím.

V okamžiku, kdy něco takového zjistím, nikdo mne nebude muset vyzývat, abych okamžitě  skončil. Tehdy místo upoutávky na nový díl bez  mrknutí ohlásím, že končím a  žádný další díl Hodiny  vlka či Trikolory  s mou účastí už nebude.

Ale ten konec se blíží tak jako tak. Jak Kosy  tak na  Slobodném vysielači. Věk nelze zastavit a důsledky  s  tím spojené už  vůbec ne.

Nemohu udělat bilanci zdali jsem něco za těch 5 let vysílání něco dal posluchačům. Jen a jen oni  jsou oprávněni konstatovat, zda  něco získali.  Ale rozhodně mohu popsat, to, co jest mým obrovským ziskem těch 5-ti  vysílacích let. A není toho vůbec málo.

Mám druhou rodinu. rodinu Slobodného vysielača. Přisvojil jsem si ji. Aniž bych se někoho ptal. Cítím se její  součástí.Snažím se ji chránit a  každý útok na ni považuji za  útok na sebe  sama.  Dává mi pocit  naplnění. Vy co jste v  aktivním věku a procesu tohle ještě nedokážete  docenit. Mí vrstevníci mi rozumějí. Vedle  toho se mi na  Slobodném vysielači podařilo zbavit je  jednoho těžkého mindráku – mindráku z  rozpadu Československa!

Přiznávám, že  jsem to dlouho Slovákům obecně  vyčítal a  těžce  s tím žil. A konkrétně  pak především pánům Jánu Čarnogurskému a  Vladímíru Mečiarovi. Už dlouho mne  tohle netrápí. Slováci obecně  svůj stát potřebovali a je správné, že jej  získali. A  počínají si v jeho budování, přes veškeré handicapy, skandály a zádrhele  lépe než my  v ČR. Což je  pro mne  smutné zjištění. Ale  není důvod  nepřiznat si pravdu.Protože jen tohle  kritérium platí.

Ohledně  obou hlavních slovenských protagonistů rozdělení bývalé federace – bylo mi ctí s nimi společně  vysílat!  Oba mají zajištěno místo v galerii velikánů svého národa a požívat velký titul Otec zakladatel! Ať už  jim kdokoliv  vyčítá cokoliv. Ačkoliv  s nimi, zejména  ohledně peripetií  rozchodu našich národů,  většinou hluboce nesouhlasím, respektuji jejich důvody  pro tehdejší konání a především -život jejich vizi potvrdil. Ten mindrák je ten tam.

Slobodný vysielač mne osobně obohatil tím, že mi umožnil poznat  řadu skvělých a znalých lidí. O Borískovi Koronim nebo Peteru Kršiekovi se nepotřebuji rozepisovat, už je napsáno. Ale zopakuji že  Borísek je něco jako můj druhý syn.  Ale jsou tu další.  Třeba  Peter Vanka Zajac. S kterým jsme si to párkrát docela rozdali. Ale především oba kolegové z Trikolory – Roman Michelko s neuvěřitelným penzem znalostí  a doslova encyklopedickou pamětí a  skvělým  analytickým uvažováním . Vše  v parametrech rozměrů z nichž mám  občas depku. A  moderátor  Trikolory  -Intibo?  Tak ten se  narodil  s darem moderovat!  Takhle bych si představoval    ty, co vedou diskusní pořady  na  českých veřejnoprávních mediích! Je vždycky  skvěle  připravený, informovaný,  naprosto seriozní. A nikdy nevypadl z  role. Prostě paráda. Žádný  soutěžící o titul mistra světa ve  skákání  do řeči!   Skvělý je i Zdenko Onderka. Kterého posluchači neznají. Kromě toho, že  hlídá finance  Vysielača  grafikou obohacuje  veškeré pořady  a  web  SKSK. Vždycky mne dostane  jeho inspirace a invence! Nesmím zapomenout například  na  pana  primáře  Nábělka!  S nímž vysílat mi  bylo čistým potěšením a radostí.

Ale je jich daleko více. Například  nevidící Vlado Záhoranský. Omlouvám se  těm kteří nejsou uvedeni. Všech si vážím!

Jestliže  jsou vyjmenováni ti, co mají  něco společného s Vysielačem a jeho provozem či relacemi,  nutně  musím vzpomenout  zlatý poklad   NASEHO  rádia  – jeho posluchače! Spoustu jich  znám z mailového styku. Některé  pak přes hlasové kanály  a jen  maloučko osobně. To ale nevadí. Chci jim všem poděkovat, že  jsou  s námi. Každý den, každý večer. Díky  za přízeň.Nyní nemluvím za  Hodinu vlka a sebe! Ale  ty z Hodiny mám pochopitelně  v největší vážnosti. Proto si prostřednictvím několika  z vás  – paní Evo J., paní Zuzano, paní Stanislavo, pane  Josefe s  velkým osobní handicapem, pane Petere z Košic, pane Igore z Oravy, posluchači z Brna  dovolím poděkovat všem respondentům  ze  Slovenska  i  Čech.  A  skrze  Kuda  v Německu, Imra v  Británii, Charlese  v Brazílii a Klokana  v  Austrálii   všem co nás  poslouchají  v  zahrničí.

Možná , že  si se zeptáte –  a vlku, zažil jsi také nějaké zklamání a ztrátu?

Odpovídám nerad a nesnadno – ano zažil!  Lidské. A  dost nepříjemné. Protože  jsem si ho v podstatě inicializoval sám. Kdybych byl sebral více informací  a pořádně je  zanalyzoval, jak mám normálně ve zvyku,  muselo mne to trknout a šlo se mu vyhnout!

Cítím nutnost odpovědět na  jednu nevyslovenu otázku -je něco, co se ti vlku za těch 5 let nepovedlo?

Bohužel ano. Předsevzal jsem si, že  zkusím zvýšit   podíl českých posluchačů obecně. S konečným „zištným“ cílem vygenerovat z nich následně silný přispěvatelský kmen pro Vysielač.  Tady  se  úspěch nedostavil… Ale člověk může jen to, co zmůže…Třeba  se mi to ještě  povede! Proč bych si nemohl utrhnout  i já ,který věří jen tomu,na  co si může  sáhnout – pro jednou utrhnout těšínské jablíčko?

A otázka poslední – jak by měla vypadat ideální Hodina  vlka?

Tady mám naprosto konkrétní představu – ideální Hodina  vlka  je  žádná Hodina  vlka.  A místo ní  na  webu SLbodného vysielača  jednoduché oznámení  –

Vážení posluchači Hodiny  vlka,

dnes a  věříme  že  už nikdy   žádná Hodina  vlka vysílána  nebude. Svět je  totiž v dokonalém pořádku a není tedy nutno nic komentovat ani analyzovat a už to tak zůstane! Rozhodli jsme  se proto s Borískem dnes  každý zvlášť  otevřít k této senzační příležitosti tu nejlepší láhev,jakou doma  držíme.  Prosíme – udělejte  totéž!

Borísek a  vlk.

 

Ať na  tenhle  text hledím jak chci, vychází mi to celkově  velmi do plusu!  Rozhodující je ovšem bilance posluchačů. Tedy ta  vaše.

A abych nezapomněl – tenhle  článek je zároveň upoutávkou na  dnešní Hodinu vlka.

Rádi vás jednoho každého z  vás  ve  20,30 hod. s Borískem přivítáme. Protože  svět ani zdaleka  není takový, abychom přestali vysílat.  Ale  v době, kdy klepu tenhle  text nemám sebemenší tušení, čemu se budeme  v Hodině  vlka  věnovat.

Jste na  tom stejně jako Borísek. Ten zase pro změnu nemá sebemenší tušení jak jsem naložil s dnešní upoutávkou ? ?


Značky: Boris Koróni, Vlk
Pridať si reláciu do kalendára

Archív relácie

0 komentárov

Odosla komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *